Ceny energií v posledních týdnech výrazně poklesly, přičemž klíčovými faktory byly mírnější zimní počasí a stabilní dodávky plynu. Vývoj naznačuje, že ceny by mohly zůstat příznivé i v následujících týdnech. Důležitou roli v cenotvorbě energií hrají jak globální dodávky plynu, tak i regionální spotřeba a výroba elektřiny včetně zvýšené produkce z obnovitelných a jaderných zdrojů. Jaké další faktory budou ovlivňovat ceny energií v následujících letech?
Ceny elektřiny i plynu v posledních týdnech, zejména pak velice citelně v uplynulém týdnu, výrazně poklesly. Prozatím to tedy vypadá, že nejmrazivější dny zimní sezony máme již nejspíš za sebou. Na tuto situaci svými cenovými poklesy reagují právě i některé energetické komodity v čele s plynem a elektřinou. Ceny elektřiny se tak v průběhu minulého týdne pohybovaly okolo hodnot 85 až 87 euro za MWh. Hodnota plynu minulý pátek odpoledne uzavřela pod hranicí 40 euro za MWh. Po tomto každoročně inkriminovaném období by měly být ceny elektřiny a plynu v dohledných týdnech velmi pravděpodobně opět na stabilizovaných a zároveň velice příznivých úrovních. Dokonce by jejich neregulovaná neboli tržní složka ceny mohla i nadále mírně klesat. To i navzdory o jednotky procent navýšené regulované složce týkající se od začátku letošního roku obou těchto zmíněných energetických komodit. Současně za posledních několik delších dní zaznamenáváme v regionu střední Evropy poměrně teplé a zároveň slunné dny. Tyto dny mají tím pádem velice pozitivní dopad na zdroje solární energie napříč středoevropskými státy. Což je pro státy, jež mají ve svém energetickém mixu významný podíl těchto zdrojů zelené elektřiny nezanedbatelnou vzpruhou, a to ať už pro domácnosti či i podniky. Pojďme se tedy blíže podívat na faktory, které cenotvorbu na evropských energetických burzách aktuálně ovlivňují a co konečnou cenu energetických komodit vlastně utváří. Je pak velmi vhodné se na tyto významné činitele ovlivňující ceny energií blíže zaměřit i v budoucnu.
Čím a jak jsou ceny energií za poslední dobu ovlivňovány?
Ze strany poptávky jsou ceny energií ovlivňovány především aktivitou evropského průmyslu, geopolitickou situací, evropskou spotřebou, ale i zmíněným počasím. To totiž ovlivňuje topnou sezonu, a tudíž i následnou spotřebu elektřiny a plynu. Ze strany nabídky jsou ceny energií ovlivňovány především pravidelnými dodávkami LNG plynu zejména z USA, Kataru, Ománu, Austrálie či Nigérie. To pak pokud možno za přijatelné ceny a ve stanoveném čase. Zároveň s možnou větší nabídkou souvisí i rychlost dostaveb pevninských LNG terminálů na dovážený plyn, ale i případné rozšiřovaní potřebné infrastruktury. Zároveň mají na nabídku vliv i dodávky plynu od některých tradičních evropských dodavatelů. Ty v Evropě s největší výsečí zastupuje již dlouhodobě Norsko. Svou roli na případných nižších koncových cenách energií ze strany nabídky sehrává i jakýsi konkurenční boj o každého potenciálního zákazníka v podání jednotlivých obchodníků a dodavatelů energií.
Současně je ze strany nabídky pro ceny energií velice směrodatným a důležitým faktorem i potenciálně využitelná zásoba energií, zejména plynu. Tedy zásoba konkrétní energetické komodity, která může být v danou chvíli v požadovaném množství k dispozici. Zde můžeme spatřovat souvislost například se stavem evropských zásob plynu či i naplněnosti zásobníků plynu v ČR. Spotřebovávaného velmi výrazně právě během topné sezony. Tuzemské zásoby plynu totiž v průběhu ledna klesly na poměrně nízkou úroveň, a to na 30 % z celkové kapacity našich zásobníků. Což byl oproti minulému roku výrazný pokles přibližně o 37 %.
Dále je cena elektřiny a plynu ovlivňována i sentimentem účastníků trhu, kteří ovlivňují samotné obchodování na daných evropských burzách. To z pravidla v kratších časových horizontech. Pro představu, ke konci února poklesla cena plynu obchodovaná na rotterdamské palivové burze TTF určující cenotvorbu evropského benchmarku plynu z důvodu možného potenciálního míru mezi Ukrajinou a Ruskem iniciovaného ze strany nové americké administrativy na dvouměsíční minimum. To tedy pod hranici 44 euro za MWh čili přibližně k hodnotě 1100 korun. Náhlá optimistická očekávání účastníků trhu se ale kvůli komplikacím ve vyjednávání nakonec nenaplnila a ceny plynu se následně v té době opět mírně zvýšily.
V neposlední řadě do ceny energií promlouvají i náklady na její produkci. Hlavně pak pro ceny elektřiny, a to například v podobě pořizovacích cen palivových komodit v závislosti na typu elektrárny. Jedná se tak především primárně o uhlí, uran či plyn. Cena elektřiny je rovněž ovlivňována i cenou emisních povolenek. Ceny emisních povolenek se totiž v průběhu minulého týdne také výrazně snížily, což následně citelněji zlevnilo náklady právě na výrobu elektřiny dosluhujícím uhelným elektrárnám. Uhelné elektrárny tak aktuálně platí poměrově k dosavadnímu vývoji cen emisních povolenek relativně přijatelné ceny přibližující se k 68 eurům za tunu vypuštěného CO2. Zároveň se tedy markantněji snižuje i zmiňovaná cena plynu. Ten pak výrazně snižuje náklady na výrobu elektřiny paroplynovým elektrárnám hojně zastoupeným v německém energetickém mixu.
Ze strany nabídky ke snižovaní cen elektřiny napříč Evropou silně napomáhá po kratší pauze opět rozeběhnutá mohutná produkce elektřiny z jaderných elektráren ve Francii. Tento už opět stabilní a velice silný evropský producent elektřiny tak v minulém roce zaznamenal rekordní vývoz elektřiny do okolních států. Čistý vývoz elektřiny z francouzských elektráren tudíž v uplynulém roce dosáhl historicky nejvyšší hodnoty, a to 89 TWh. Nutno podotknout, že na tomto obrovském výkonu se v minulém roce podepsala i silná produkce francouzských vodních elektráren a zároveň i slabší francouzská spotřeba. I v letošním roce se tak s velkou pravděpodobností dá očekávat další silná produkce elektřiny od většiny z 56 reaktorů, které má Francie na svém území k dispozici.
Jakým směrem by se ceny elektřiny a plynu mohly vydat v roce 2026 a 2027?
Z aktuálních údajů z energetických burz vyplývá, že by se ceny energií na velkoobchodních trzích na základě futures kontraktů neboli termínovaných kontraktů poukazujících na vývoj cen elektřiny a plynu v příštím a přespříštím roce, mohly pohybovat na poměrně příznivých hodnotách. Dokonce na ještě nižších hodnotách, než jaké jsme zaznamenávali právě v průběhu minulého týdne. S tím, že ceny elektřiny se během uplynulého týdne pohybovaly ve zmíněném pásmu mezi 85 až 89 euro za MWh. Předběžně se tedy očekává, že ceny na energetických burzách budou s větší pravděpodobností klesat i v dohledných letech. Záležet bude také i na faktorech, o kterých jsme v tomto článku mimo jiné psali. Cena elektřiny by se tak v roce 2026 mohla na velkoobchodních trzích pohybovat dle aktuálních údajů přibližně okolo hodnot 85 až 87 euro za MWh. S tím, že v roce 2027 by ceny elektřiny mohly eventuálně klesnout ještě níže, a to k úrovni kolem 78 až 82 euro za MWh. Ceny plynu by se pak v roce 2026 mohly na velkoobchodních trzích dle aktuálních dat přiblížit k hodnotám okolo 37 a 38 euro za MWh a v roce 2027 by se ceny plynu mohly blížit k úrovni kolem 32 euro za MWh.
Autor
