Není to tak dlouho, co Německo po šedesáti letech definitivně ukončilo provoz posledních tří jaderných elektráren, jejichž činnost byla prodloužena přes tuto zimu, a to z důvodu intervence ruských vojsk na Ukrajinu z první poloviny minulého roku. Nabízí se tedy otázka, zda poměrně rychlý, byť očekávaný výpadek přibližně třiceti terawatthodin v této nejen energeticky nejisté době nedopadne také na ceny elektřiny poskytované v České republice.
Pro představu, jediné dvě naše jaderné elektrárny v ČR minulý rok dodaly do přenosové soustavy rekordní množství elektřiny. Poprvé v historii dohromady vyrobily přes třicet terawatthodin elektřiny, konkrétně to bylo přes 31,02 TWh, což byla rekordní hodnota. Je tedy poměrně pravděpodobné, že po posledních odstávkách jaderných elektráren v Německu můžeme mírné navýšení cen elektřiny v budoucnu pocítit. Jelikož je ale zpráva o definitivním konci jaderných elektráren v Německu známá již delší dobu, tak trh s touto skutečností tak říkajíc počítá a v dohledné době se tak tento fakt do koncových cen elektřiny nejspíš citelně nepropíše. Pokud by zde taková tendence nastala, může pak mírně vyrovnávat tlak, který na ceny elektřiny již několik měsíců vyvíjejí některé další okolní faktory. Jedná se zejména o snižující se ceny emisních povolenek, které ještě před pár měsíci atakovaly rekordní hodnoty, ve druhé polovině února tohoto roku to totiž bylo 100 euro za tunu vyprodukovaného CO2. Jelikož se ale po zimním období poměrně výrazně zvyšuje aktivita větru (nejmarkantněji pak na pevninské části Evropy), tak se i výrazněji zvyšuje výkon větrných elektráren. Nedávno skončila i topná sezóna, tudíž se nemusí pro výrobu tepla a elektřiny tolik využívat paroplynových či uhelných elektráren, které mají dvojnásobnou produkci CO2 než právě elektrárny spalující plyn. Sníženou výrobu elektřiny z větrných elektráren tak přes zimní období kompenzovaly hlavně uhelné elektrárny.
Jak ale víme, tak v průběhu letošní zimy bylo plynu relativně nedostatek, a to hlavně z důvodu embarga na dovoz plynu z Ruska, proto se do hry dostávaly právě hlavně uhelné elektrárny, které ale při větší poptávce po elektřině produkují výraznější množství CO2 a tím úměrně ceny povolenek mj. navyšují. Navíc tepelné elektrárny jsou schopné elektřinu vyrábět a následně prodávat za ceny minimálně 100 euro za MWh, což se v průběhu letošní mírné zimy, kdy se největší ekonomika Evropy „loučila“ s jádrem, větrné elektrárny jely na menší výkon a dováženého plynu bylo poskrovnu, nakonec nijak výrazně oproti začátku druhé poloviny minulého roku na koncových cenách elektřiny dramaticky neprojevilo.
Na aktuálně snižující se ceny jak u plynu, tak i u elektřiny má také vliv již poměrně pravidelná dodávka zkapalněného plynu. Z dováženého plynu se stále převážně ve střední Evropě vyrábí výrazné množství elektřiny. Cenu elektřiny aktuálně stimuluje i navýšená kapacita plynu v evropských zásobnících. Pravidelnost a vyšší množství dováženého plynu do Evropy nezanedbatelně posílil dlouho očekávaný a nedávno dokončený LNG terminál na dovoz zkapalněného plynu v německém Lubminu, který je již od začátku letošního roku v provozu. Do přístavu tak mj. míří americký plyn, který je svou cenou za poslední dobu také výrazně pod průměrem tržních cen z minulého roku. Ceny plynu tak byly minulý rok také navýšeny právě i u amerických benchmarků plynu, který je za běžných okolností většinou levnější než plyn obchodovaný na hlavní evropské palivové burze TTF v Rotterdamu. Na ceny elektřiny ve střední Evropě, potažmo i u nás bude mít naopak negativní vliv hrozící sucho, které citelně postihuje vodní plochy v blízkosti jaderných reaktorů napříč Francií nebo také stav francouzských jaderných elektráren jako takových, jelikož několik z nich je stále z důvodu koroze již delší dobu mimo provoz. Přes všechny zmíněné aspekty, které aktuálně mají na cenu elektřiny či plynu vliv, se dá předpokládat, že v průběhu letošního, ale nejspíš i příštího roku by se ceny elektřiny měly postupně snížit až o případných 30 %.
A jak vypadají ceny elektřiny na konci dubna? Za posledních 7 dní se ceny elektřiny na denním trhu pohybují kolem 2 382 Kč/MWh, respektive pod 1 000 korunami za jednu megawattu plynu. Oproti loňskému turbulentnímu roku tak ceny klesly na úroveň roku 2021. I když některé dodavatelské společnosti do své nabídky nově zahrnují i ceníky s cenou lehce pod vládním stropem, je spotový ceník odpovídající aktuálním cenám na denním trhu s elektřinou a plynem tím výrazně nejvýhodnějším způsobem, jak ušetřit za elektřinu nebo plyn.
Autor
