Akciové trhy zažívají po dlouhém období růstu výrazný pokles, který se v posledních týdnech projevil silnými výprodeji, zejména v USA. Index S&P 500 klesl o 10 %, technologický Nasdaq o 14 %. Kromě ztráty euforie se na trzích projevily i geopolitické nejistoty, včetně celní války mezi USA a dalšími ekonomikami. Jak se na tyto výkyvy připravit a proč může být současná situace i příležitostí k výhodným nákupům?
Několikrát jsme za poslední měsíce a týdny psali a hovořili o možné blížící se etapě na akciových trzích, kdy se může projevit větší či menší korekce. Na tento stav bylo zejména z důvodu stále poměrně velké euforie na trzích upozorňováno nejen velkými americkými bankovními domy, ale i mnohými renomovanými ekonomy. Už před několika delšími měsíci se tak začalo i z důvodu nebývale dlouhého, a hlavně silného růstu akciových trhů předpokládat, že by se již v tomto roce mohla výkonnost na akciových trzích výrazněji zpomalit. Dle některých prognóz by trhy dokonce mohly po delší době začít významněji klesat. Na tyto scénáře jsme upozorňovali už v průběhu ledna v tomto článku. V článku jsme se mimo jiné věnovali také i defenzivním neboli anticyklickým akciím, které je v akciové části investičního portfolia vhodné mít právě i z důvodu, kdyby akciové trhy začaly výrazněji klesat. Neuběhly přitom ani ještě dva měsíce a v posledních třech týdnech jsme byli svědky relativně silných výprodejů na akciových trzích, hlavně pak na trzích amerických. Některé americké akciové indexy se tak dostaly do fáze výprodejů překračujících více než 10% pokles. O klasickém medvědím trhu ale stále nemůže být zatím řeč, jelikož medvědí trh se projevuje teprve až tehdy, pokud trhy po delší dobu poklesnou o více než 20 %. I tak jsou ale tyto výprodeje na akciových trzích po delší době velmi markantní. Index S&P 500 tak od 19. února, kdy poprvé ve své historii pokořil úroveň 6 140 bodů, do minulého pátku klesl o nezanedbatelných 10 %. Technologický index Nasdaq pak za stejné období poklesl přibližně o 14 %. Důležité je ale nepanikařit, a naopak se nad touto situací, což není žádné doporučení, zamyslet. Hlavně potom z důvodu možného přikoupení kvalitních akcií se zajímavou slevou. Zmíněná sleva se totiž týkala i gigantických technologických společností jako je Nvidia, Apple, Amazon, Alphabet (Google), Microsoft či případně i Tesla. Je tak vhodné svou akciovou část portfolia doplnit třeba o některé kvalitní hodnotové společnosti, kterým by se v budoucnu mohlo velice pravděpodobně opět nadále dařit. I evropské akciové trhy za poslední týdny zaznamenaly korekci, ale nikoli tak viditelnou jako některé zmíněné akciové tituly na newyorské burze. A i když se trhy již na začátku tohoto týdne po nedávných výplaších opět mírně zotavují, neznamená to, že poklesům je v dohledných měsících či letech konec. Naopak další menší či větší korekce se dají v dohledné budoucnosti opět velmi pravděpodobně očekávat. I kdyby poklesy na akciových trzích aktuálně ustaly, tak i tak jsme na indexu S&P 500 zaznamenali nejvýraznější pokles za více než rok.
Co se za poslední týdny tedy děje? A jak se na tyto situace připravit?
Jako jednu z hlavních příčin můžeme bezesporu považovat náhle hrozby ohledně mohutného zavedení cel, novou americkou administrativou, a to takříkajíc na všechny světové strany. Navyšování cel se tak následně dostalo do jakési spirály, jelikož nejvíce postihnuté státy zavedenými cly ze strany nové americké administrativy se vůči USA rovněž odhodlaly k poněkud razantním protiopatřením. Může se tedy stát, že se ceny některého velice důležitého a leckdy těžce nahraditelného zboží mohou v dohledných týdnech a měsících v důsledku těchto razantních kroků začít zdražovat. Což se například týká prakticky i veškeré dovážené oceli a hliníku do USA, na které nová americká administrativa taktéž uvalila cla, a to ve výši 25 %. Tento krok ze strany USA se tak mimo jiné týká i Evropy, která je ve zpracování železa a v následné výrobě vysoce kvalitní oceli stále světovým hegemonem. Dovoz oceli a hliníku do USA se tak nejen Evropě může silně prodražovat. Ale ani EU po vzoru Kanady, Číny či Mexika dlouho neotálela a rovněž přišla s protiopatřeními vůči americkému zboží v celkové výši 26 miliard eur čili přibližně okolo 650 miliard korun. Platných již od začátku dubna. Cla se budou týkat například i amerického bourbonu, na který by měla být ze strany EU uvalena cla ve výši 50 %. Na což americká administrativa odpověděla opět razantním zavedením dalších cel, tentokrát na některé do USA dovážené evropské výrobky včetně dovážených vín a šampaňského. Ty USA na oplátku chtějí případně zatížit 200 % clem. Tento krok ze strany USA by ale s velkou pravděpodobností vedl k tomu, že by se vývozcům toto zboží již ani nevyplatilo do USA dovážet. Na rychlém a radikálním postupu v minulých týdnech tak chvílemi zůstával takříkajíc rozum stát. Tato nervozita a nejistota se pak projevila právě i na akciových trzích a vedla tedy po delší době ke zmiňovaným náhlým výprodejům. To zejména proto, že jakékoli svižné a masivní zavedení cel globálnímu obchodu zkrátka škodí a následně zvyšuje ceny dováženého zboží všem stranám celní války. Tato nedávná celní přestřelka tudíž vedla k vyšroubování cel ať té či oné straně do té doby na nepředstavitelné úrovně. Tento efekt může ve výsledku výrazněji ovlivnit dodavatelsko-odběratelské řetězce prakticky po celém světě. To následně může vést k opětovnému navyšování inflace. Hrozba vyšší inflace potom ovlivňuje sentiment na finančních trzích, a to z důvodu potenciálního ponechání úrokových sazeb ze strany centrálních bank včetně Fedu či ECB na vyšších úrovních právě v boji proti zvýšeným spotřebitelským cenám. Pokud jsou totiž úrokové sazby ponechány na vyšších úrovních zabraňují velice často růstu akciového trhu, jelikož zároveň zatraktivňují finanční nástroje vycházející právě z vyšších úrokových sazeb nastavených centrálními bankami. To se týká zejména nástrojů peněžního trhu, jako jsou například spořicí účty, či potenciálně vyšší výnosy státních dluhopisů. Tedy méně rizikových aktiv. Naproti tomu rizikovější aktiva zastoupená především akciemi jsou pak v očích investorů a obchodníků výrazně méně atraktivní. Zároveň míru inflace může ovlivnit i mohutné financování na vyzbrojování ze strany většiny evropských států. Masivní financování na vyzbrojování z veřejných peněz ale může markantněji prohlubovat deficit státních rozpočtů jednotlivých evropských ekonomik, což může být další pravděpodobný a současně nezanedbatelný proinflační faktor. O tomto, převážně evropském fenoménu posledních týdnů, budeme blíže psát zase někdy příště.
Autor
