Již ke konci minulého roku se předpokládalo, že cena zlata se bude i v průběhu letošního roku vyvíjet velice příznivě. Toto všeobecné očekávání se prozatím ukazuje jako naprosto přesné. Investoři a obchodníci totiž v době velkých nejistot nejen na akciových trzích, ale i nejistoty ohledně globálního obchodu a politických nedorozumění, tedy zkrátka v chaotických a nepříznivě se vyvíjejících dobách, vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva. K těm od nepaměti patří právě i zlato. Po jeho takřka nepřetržitém růstu po většinu měsíců minulého roku přišla až v listopadu loňského roku výrazná korekce ovlivněná výsledkem amerických prezidentských voleb. Tato korekce ale netrvala dlouho a po pár týdnech se situace na trhu se zlatem stabilizovala a zlato do konce roku tuto povolební ztrátu opět dorovnalo. Od začátku letošního roku, vyjma nedávného výprodeje na finančních trzích, až do tohoto týdne pak zlato pokořovalo prakticky jeden rekord za druhým. Co ale zlatu v posledních dnech, mimo níže zmíněné dlouhodobější faktory, dopomohlo vyhnat jeho cenu až na doposud rekordní hodnotu 3 317 dolarů za trojskou unci? Tentokrát byla tato nová meta na trhu se zlatem dosažena konkrétně tím, že D. Trump v tomto týdnu nařídil prověřit případná nová cla na dovoz tzv. kritických nerostů do USA. Tento krok amerického prezidenta je ale pouze jakousi pomyslnou třešinkou na už tak historicky vysokých hodnotách zlata. Poptávka po zlatě se totiž oproti minulému roku markantně navýšila a zvyšovat se nejspíš bude, nehledě na možné zmírňování napětí a nervozity na trzích, i v dohledných měsících.
Je to především právě geopolitické napětí, horké války a konflikty po světě a s tím související velmi silná poptávka po fyzickém zlatě ze strany retailu, ale i slábnoucí dolar a vidina nadále slabšího dolaru i v dohledných měsících v důsledku představ nové americké administrativy ohledně posílení tamější výroby a následného masivnějšího amerického exportu. Cena zlata roste ale i kvůli obavám z potenciálně vyšší míry inflace v důsledku zaváděných cel, možné recese velkých ekonomik - především pak v USA. Zlato roste současně i z důvodu případné globální recese v souvislosti s obchodními válkami a doposud i poměrně chaotickým krokům amerického prezidenta D. Trumpa. Na růstu hodnoty zlata se zároveň projevuje i menší disponibilní zásoby fyzického zlata ze strany nabídky, stále velice silný nákupní apetit po tomto drahém kovu ze strany centrálních bank či i citelnější zadlužování ekonomicky významných států.
V neposlední řadě má pozitivní vliv na trh se zlatem také pokles důvěry ze strany investorů v další doposud velice významný bezpečný přístav, a to v americké státní dluhopisy. Ty jsou totiž za poslední týdny oproti zlatu pod výrazným tlakem a v očích potenciálních investorů tudíž aktuálně neplní doposud velice významnou roli dalšího bezpečného přístavu čili bezpečného aktiva. Na trh se zlatem se tak upíná mnohem větší pozornost ze strany investorů a obchodníků, kteří do zlata alokují výrazně více svých finančních prostředků, než jak tomu bylo s ohledem na ostatní bezpečné přístavy doposud. A to i právě na úkor amerických vládních dluhopisů, které tedy momentálně vůči zlatu snižují svou konkurenceschopnosti. Současně ztrácí oproti tomuto drahému kovu pomyslnou nálepku bezpečného přístavu, který doposud tak dobře plnily.
Zlato se tím pádem za poslední týdny i v tomto ohledu ze všech bezpečných přístavů jako je například švýcarský frank či zmíněné americké vládní dluhopisy stává v očích investorů prakticky jasným favoritem. Záležet bude také i na kondici čínského hospodářství a čím dál více i na gigantickém trhu v Indii, kde jsou investice do tohoto drahého kovu v rámci zveřejňovaných dat ohledně trhu se zlatem stále významnější. Mix všech těchto vyjmenovaných faktorů zapříčiňuje následně to, že cena zlata za poslední delší měsíce letí doslova vzhůru.
Záležet bude v neposlední řadě na aktuálním a zároveň předpokládaném nastavení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky USA, Fedu. Současně bude záležet i na pokračující intenzitě nákupního apetitu po zlatě ze strany obchodníků a investorů. Nákupní apetit je ale i nadále velmi silný a nepředpokládá se tak, i díky v předchozích odstavcích popsaným faktorům, že by se měl v dohledných měsících či letech markantněji snižovat. Co se úrokových sazeb týče, zde bude velmi záležet na míře inflace a rovněž i na kondici americkém trhu práce. K naplnění některých vizí D. Trumpa ohledně vrácení výroby a "nakopnutí” amerického průmyslu a následně silnějšího amerického vývozu i za cenu vyšší inflace či možné hrozící recese bude chtít nová americká administrativa pravděpodobně oslabit dolar. Ten tak může být následně jakousi vzpruhou pro za poslední léta poměrně slabý americký export. Tento krok pak může být dalším signálem pro další větší nákupy ze strany býků. Fed ale kvůli nezanedbatelné hrozbě v podobě vyšší inflace v důsledku nastavených obchodních bariér v podobě zavedených cel, ale se snižováním úrokových sazeb v duchu oslabení dolaru spěchat nejspíš nebude. Úrokové sazby nebude velmi pravděpodobně snižovat ani tak rapidně, jak by si nová americká vláda pro svůj nový ekonomický scénář případně představovala. I přes prakticky diametrálně odlišné vidění ekonomické situace mezi fiskální a monetární politikou v USA bude hodnota zlata díky silné poptávce s velkou pravděpodobností, i dle cílových cen ohledně zlata od bankovních gigantů jako je Godman Sachs, Wells Fargo, JP Morgan či Citigroup, růst i v dohledných měsících. To i přes předpokládané krátkodobější testování důležitých úrovní, tedy 3 400 a 3 500 dolarů za trojskou unci, na které by se hodnota zlata mohla podívat už v dohledných měsících. Cena zlata by pak dle cílových cen těchto velkých bankovních domů v horizontu roku až roku a půl mohla atakovat hranici 4000 dolarů za trojskou unci. Dokonce dle některých prognóz by zlato v následujících delších letech mohlo tuto magickou hranici překonat a zamířit ještě výše. Jak se tato ještě poměrně daleká cesta bude vyvíjet a jaké budou v té době okolnosti na trhu se zlatem si popíšeme zase někdy příště.