Nejdůležitější volby posledních let se blíží ke konci. Přemýšleli jste, jaké dopady budou mít výsledky voleb nejen na americkou ekonomiku, ale zejména také na evropskou a potažmo naší? Každý z kandidátů se vydá jiným směrem, ale paradoxně nejvíce hrozivý scénář je ten, kdy by skóre voleb dopadlo nerozhodně. Proč? To se dočtete v následujícím článku.
Nejdůležitější volby posledních let jsou již ve svém finále. Zatím co u většiny jednotlivých států USA je u volby daného prezidentského kandidáta už nejspíš jasno, tak přibližně v sedmi státech USA se dosud stále neví, ke kterému z kandidátů se nejspíš o píď tamní voliči nakonec přikloní. Těmto klíčovým státům se říká tzv. Swing states. Největším z těchto států je Pensylvánie, která je s devatenácti voliteli prakticky největším a zároveň nejvíce klíčovým státem. Swing states jsou tedy sice do poslední chvíle voleb ohledně prezidentského kandidáta nerozhodnuté, v posledních hodinách ale tento prezidentský volební maraton paradoxně definitivně rozhodnou. Tyto volby jsou totiž i v posledních dnech a hodinách nesmírně vyrovnané a bilance se každou hodinu vyvíjí na tu či onu stranu. I tak jsou ale finanční trhy, přeci jen o kousek nakloněny spíše k výhře D. Trumpa. Je to dáno také i tím, že po většinou nehledě na osobnost kandidáta jsou kapitálové trhy před a těsně po prezidentských volbách v USA tradičně už po desítky let mírně nakloněny právě spíše republikánskému kandidátovi. Ale ani po vítězství K. Harrisové by se tím pádem v rámci prakticky vyrovnané prozatímní bilance žádné velké překvapení na světových trzích nejspíš nekonalo. Situace, a i jakýsi dosavadní klid na akciových trzích se ale může změnit. Nikoli však po jasné výhře toho či onoho kandidáta, ale zejména tehdy, pokud by se prezidentské volby v USA po sečtení všech hlasů dostaly do jakéhosi povolebního patu. Tedy do situace, kdy jeden z kandidátů zvítězí nad tím druhým jen opravdu velice těsně. Pokud by k této situaci totiž skutečně došlo, pak by mohl neúspěšný kandidát průběh voleb napadnout či po delší týdny napadat ohledně jejich regulérnosti, jako jsme tomu byli svědky před čtyřmi lety. A právě po takovémto momentu by se následně finanční trhy mohly začít vyvíjet velmi nepředvídatelně.
Jakým způsobem vítěz prezidentských voleb ovlivní jednotlivé ekonomiky?
Jelikož se oba kandidáti netají plánovanými mohutnými vládními výdaji, byť potenciálně vynaložených v rámci své politické ideologie do naprosto odlišných záležitostí a odvětví, tak případné investice do amerických vládních dluhopisů ze strany investorů májí tudíž poměrně velkou váhu. D. Trump pak chce v průběhu svého mandátu zvyšovat dovozní cla států exportujících své produkty do USA. Tyto státy ale velmi pravděpodobně mohou tento krok USA také opětovat a v reakci zvýšit cla rovněž i na dovážené zboží z USA. Což se týká zejména exportérů z Asie, a to především z Číny. V neposlední řadě se ale tato obchodní hrozba týká rovněž i vývozců z Evropy. Tento krok totiž může velice citelně snižovat globální obchod a znesnadňovat tak situaci v rámci dodavatelsko-odběratelských řetězců. D. Trump by tedy velice pravděpodobně zavedl cla nejen na čínské zboží, ale i na zboží dovážené z Evropy. Tento stav by mohl snížit HDP v EU o nezanedbatelné desetiny procent a zároveň by se tak mohly nepřímo mírně zvyšovat i ceny zboží a služeb v Evropě. Oproti K. Harrisové jsou pro D. Trumpa velice podstatné i povinné odvody členských států NATO, které by měly na svou obranu odvádět minimálně dvě procenta ze svého HDP. Zároveň by ale Trumpovo vítězství mohlo posílit středně velké a velké americké korporace, a to v důsledku nižších daní a slabších regulací. Či jejich zvýhodněním z důvodu zmíněných vyšších cel na dovoz konkurenčního zboží ze zahraničí. Také kvůli pravděpodobnému opětovnému obnovení masivnější těžby ropy a plynu v USA pod jeho taktovkou se mohou dostávat výrazněji pod tlak i ceny energetických komodit na světových trzích. Tento efekt by ale případně mohl mít pozitivní vliv na ceny pohonných hmot, a potažmo i na ceny plynu.
Naopak K. Harrisová velice často hovoří o zavedení volnější, a cly ne tak zatěžkávané, transatlantické obchodní spolupráci nejen s Evropou. Vítězství K. Harrisové by tudíž mohlo připravit lepší podmínky pro evropské exportéry. Což se týká i českého exportu do USA, který se v sobě zahrnuje mimo jiné nejrůznější unikátní průmyslové polotovary a součástky, ale i další výrobky. V neposlední řadě se český vývoz do USA týká i automobilů, byť nikoli tak významně jako do jiných částí světa. V Evropě, respektive plošně v EU by tedy nastala příznivější a nejspíš i stabilnější ekonomická situace. Naproti tomu by ale Harrisová s velkou pravděpodobností mohla zvýšit korporátní daň v USA, a to z dosavadních 21 % na 28 %. Tento krok by pak znesnadnil situaci zejména středně-velkým a velkým společnostem v USA. K. Harrisová také předběžně slibuje i zavedení regulací zaměřených na snížení emisí. Ty by následně mohly mít výraznějšího dopadu na sektory spojené s fosilními palivy. Naopak po výhře K. Harrisové se může začít dařit společnostem participujících na obnovitelných zdrojích. Markantnějším růstem minimálně v krátkodobějším horizontu se po výhře této kandidátky mohou projevit i defenzivní akcie. Především pak v sektoru farmacie, spotřebního zboží či v sektoru pojišťovnictví. Co se týče české koruny, tak pokud by D. Trump skutečně obnovil celní "válku" s Čínou a rovněž by USA výrazněji celně vymezil i pro evropský export, tak by naše měna mohla s velkou pravděpodobností citelněji oslabit. Po vítězství K. Harrisové by se ale česká koruna mohla vyvíjet více stabilně.
Pokud se i Vy rozhodujete vstoupit na pole investic z důvodu voleb v USA či nehledě na tuto významnou událost, tak neváhejte kontaktovat jednoho z našich odborníků. Náš investiční specialista Vám totiž ochotně vysvětlí všechny možnosti a pomůže Vám zvolit vhodné řešení k Vašemu investičnímu cíli.
Autor
