V loňském roce 2020 naše vláda po letech uvažování konečně zrušila daň z nabytí nemovitosti. Jednalo se z pohledu spotřebitele o jednu z nejzbytečnějších daní. Více o tom, jak vrácení této daně funguje a dalších novinkách ve vztahu nemovitostí k daním se dozvíte v následujícím článku.
V roce 1993 byla daň z převodu nemovitosti zavedena jako náhrada za zrušený notářský poplatek z převodu nemovitosti. Poplatníkem daně byl od jejího zavedení v případě úplatného převodu nemovitosti převodce. Zákon také zavedl zákonné ručení nabyvatele za uhrazení daně převodcem, se snahou o její jednodušší výběr. Prodávající měl být daň schopen bez problému uhradit, protože získal finanční prostředky z prodeje nemovitosti. V případě, že tak prodávající neučinil, bylo možné daň vymáhat po kupujícím, a to i případným postižením nabyté nemovitosti. To přinášelo zbytečné komplikace v domlouvání transakcí a výplaty kupní ceny po převodu vlastnického práva na katastru.
Jako hlavní problém se ukázala skutečnost, že samotná daň již byla zpravidla zohledněna v kupní ceně nemovitosti. Pokud nebyla řádně uhrazena prodávajícím, byl kupující nucen uhradit daň fakticky dvakrát.
V roce 2013 došlo k přejmenování daně na daň z nabytí nemovitosti a dále došlo k navýšení sazby z původních 3 % na 4 %. I přes nový název daně byl v nejčastějších případech primárním poplatníkem stále převodce vlastnického práva. Prodávající a kupující se ovšem mohli dohodnout, že poplatníkem se stane nabyvatel, tedy kupující.
V roce 2016 došlo k definitivnímu sjednocení osoby poplatníka daně na nabyvatele vlastnického práva. Nedošlo ovšem ke snížení cen nemovitostí. Ty zůstaly stejné, respektive nadále rostly a povinnost se jen přehodila na kupujícího. Vydělali na tom prodávající.
V loňském roce se v médiích ministryně financí Alena Schillerová několikrát nešťastně vyjádřila, že tato daň bude zrušena, přestože v danou chvíli ani neměla sjednanou podporu v Poslanecké sněmovně. Několik dlouhých týdnů se nic nedělo a realitní trh se společně s vypuknutím pandemie nemoci COVID-19 hodně zpomalil. Poté, co bylo jasné, že ke zrušení daně skutečně dojde, tak tato odstraněná překážka trhu spolu se zmírněním úvěrových kritérií trh výrazně nastartovala a toto tempo se drží i na začátku nového roku 2021.
1) Zrušení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
S účinností zákona č. 386/2020 došlo od 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později.
Lidé, kteří v mezidobí od ledna 2020 do 26. září daň z nemovitosti uhradili, i když jich nebylo mnoho, neboť většina s úhradou daně vyčkávala, tak mohli (a stále mohou) požádat o vrácení daně na stránkách finanční správy (na základě písemné nebo elektronické žádosti o vrácení přeplatku).
Vzor jednoduché žádosti najdete na stránkách finanční správy.
2) Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Změnila se lhůta pro osvobození od daně z příjmu při prodeji nemovitosti.
Dosavadní zákon č. 586/1992 Sb. počítal s nabytím nemovitosti nejméně 5 let před jejím prodejem, nově však tento časový úsek trvá 10 let. Z přechodných ustanovení vyplynulo, že se tato lhůta vztahuje na nemovitosti nabyté od 1. 1. 2021 a později.
Poplatník nedaní příjem pouze v případě, pokud jej použije na obstarání vlastní bytové potřeby. Osvobození od daně z příjmu nadále trvá, pokud prokážete, že v nemovitosti bydlíte více než 2 roky.
3) Změna v odpočtu úroků hypotéky z daní
Dále se změnilo uplatnění odpočtu úroků z úvěrů. Maximální výše odpočtu úroků z daňového základu byla snížena ze stávajících 300.000 Kč na 150.000 Kč. Limit 300.000 Kč platí na úroky zaplacené z úvěrů poskytnutých před 1. 1. 2021 a to po celou dobu splácení tohoto úvěru. Stejný limit se použije také u úroků z úvěrů, jejichž pomocí se budou refinancovat úvěry poskytnuté před 1. 1. 2021.
SHRNUTÍ ROKU 2020:
Rok 2020 byl výhodný na pořízení nemovitosti na úvěr, byla také zrušena daň z nabytí nemovitosti a zároveň uplatnění odpočtu úroků z úvěru zůstalo ve výši až 300.000 Kč (pro úvěry pořízené do 31. 12. 2020).
Ptáte-li se, jaké další (snad jen pozitivní) změny v zákonech souvisejících s nemovitostmi nám přinese rok 2021, tak můžeme jen doufat, že se konečně Sněmovna usnese na návrhu nového stavebního zákona, ale o tom už zase příště…