Podpojištění nemovitosti je negativní fenomén, který je v menší či větší míře rozšířen prakticky po celém světě včetně vyspělých států. Tato tichá hrozba se týká dle aktualizovaných statistik velké části, byť zdánlivě doposud "správně” pojištěných nemovitostí i v naší zemi. Ani přes neblahé zkušenosti s nedávnými povodněmi či tornádem, které na tento takto silně rozšířený negativní fenomén viditelněji poukázaly, se situace nejen že nezlepšila, ale naopak se dle zveřejněných dat zdá být o to vážnější. Podpojištění nemovitosti totiž nastává tehdy, je-li hodnota nemovitosti v čase vyšší, než jak je ve stávající pojistné smlouvě sjednaná tzv. pojistná částka nemovitosti. Ta by tak měla být adekvátně nastavena na reálnou hodnotu dané pojištěné nemovitosti. Čemuž by následně měla odpovídat i správně nastavená splátka pojistného. Jinak řečeno, pokud by tedy u pojištěné nemovitosti došlo k tzv. totální zkáze v rámci některé ze živelných katastrof, tak pojistná částka v pojistné smlouvě by měla odpovídat aktuální ceně pojištěné nemovitosti, za kterou byste následně na stejném místě postavili prakticky stejnou nemovitost s obdobnými standardy. Jedná se o tzv. novou cenu. Dle nedávných průzkumů je ale zřejmé, že přibližně okolo dvou třetin všech pojištěných nemovitostí v ČR je ale i nadále dlouhodoběji podpojištěno. Pouze přibližně třetina majitelů má pak svou nemovitost pojištěnou skutečně správně, a to na pojistnou částku odpovídající reálné hodnotě nemovitosti.
Jde tím pádem primárně o to, aby pojistník po jakékoli pojistné události v rámci pojistného plnění dosáhl na dostatečné odškodnění a mohl svůj majetek následně obnovit v původním stavu. Tomu by měla odpovídat i výše splátky pojistného. Pokud tomu tak není, pojišťovna by teoreticky dle znění zákona mohla přistoupit ke krácení výplaty pojistného plnění v poměru, v jakém byla daná pojistka podhodnocena oproti reálné hodnotě nemovitosti. Tento postup se ale z pravidla využívá většinou pouze u částečných škod nikoli však u totální zkázy nemovitosti. U pojišťoven totiž panuje jakýsi konsenzus, že v praxi u totálních škod nepřistupují k vyplácení pojistného plnění kráceného právě v tomto zmiňovaném poměru. Pokud se ale pojistná smlouva na daný objekt pravidelně neaktualizuje a pojistná částka nemovitosti není navyšována úměrně k aktuální reálné hodnotě dané nemovitosti, může se potom míra podpojištění v čase citelně zvyšovat. Za poslední období se průměrná míra podpojištění nemovitosti v ČR pohybuje okolo nezanedbatelných 31 %. Podpojištění se pak vlastník pojištěné nemovitosti může eventuálně vyhnout například i využitím tzv. automatické indexace. Ta je ohledně správného nastavení adekvátní pojistné částky, a tedy i odpovídající výše splátky pojistného plně v režii pojišťovny.
Dle České asociace pojišťoven (ČAP) v minulém roce počet nahlášených pojistných událostí oproti předchozímu roku 2023 narostl téměř o třetinu. V minulém roce tak musely pojišťovny napříč ČR řešit už více než 424 tisíc pojistných událostí. Výše všech škod řešených pojišťovnami provozující svou činnost v ČR v rámci pojistných událostí se oproti předchozímu roku 2023 navýšily téměř o 140 %. Dalším jasným argumentem, který nepřímo poukazuje na výrazný nárůst podpojištění nemovitostí jsou roztahující se nůžky mezi náklady pojišťoven na řešení pojistných událostí v důsledku zmiňovaných zvyšujících se hodnot pojištěného majetku a nárůstu vyšší frekvence škod v posledních letech, a to oproti jen minimálně se zvyšujícímu celkovému objemu splátek pojistného ve stejném časového období. Jinými slovy pojišťovnám rostou náklady v rámci pojistného plnění o desítky procent, zatímco splátky pojistného majitelům pojištěného majetku rostly v posledních letech pouze o jednotky procent.
Dle ČAP pak jenom za rok 2024 evidovaly pojišťovny vzniklé náklady na pojistná plnění svým klientům a dalším poškozeným již ve výši 128,26 miliard korun. Což je ve srovnání s 99,81 miliard korun v roce 2023 obrovský meziroční nárůst. Konkrétně o 28,5 % čili o 28,4 miliard korun. Z meziročního srovnání narůstají i standardní frekvenční škody způsobené přírodními živly, a bez započítání mimořádně devastujících zářijových povodní, dosáhly za celý uplynulý rok 2024 celkové výše 3,67 miliard korun. Což je oproti předchozímu roku 2023 bez započítání zmíněných zářiových povodní i tak vysoká hodnota, která atakuje 3,13 miliard korun. Což představuje meziroční nárůst přibližně o 17 %.
Podpojištění nemovitosti vzniká nejen pouze kvůli narůstající četnosti živelných pohrom a růstem hodnoty nemovitostí v důsledku už obnovené poptávky, ale zároveň vzniká i v důsledku růstu cen prací a materiálů. V poměrně krátkém období nás tedy začalo ovlivňovat hned několik ekonomických vlivů, nejvýrazněji pak déle trvající vysoká inflace. Dlouhodobě vyšší inflace se totiž velice výrazně propisovala jak právě do cen stavebních materiálů, tak nepřímo i do cen samotné práce. Obzvláště cena práce za poslední dva roky vzrostla až o desítky procent. Naproti tomu ceny některých materiálů se za stejné období z důvodu již snižující se inflace naopak snížily. Za poslední období tvoří tudíž více než 50 % všech nákladů cena práce, která tak předskočila v celkových nákladech na opravy doposud nejvýraznější položku - cenu materiálů. Tento efekt se na následných stavebních úpravách v současné době také už výrazněji projevuje. Dalším velmi důležitým faktorem, který je paradoxně poměrně často opomíjen, a na který je dobré se zaměřit, jsou rovněž uskutečněné změny na nemovitosti v podobě nejrůznějších rekonstrukcí, úprav a vylepšení. Velice často se pak pozapomíná třeba i na nainstalovaný fotovoltaický systém šplhající se v závislosti na jeho robustnosti až do vyšších stovek tisíc či v neposlední řadě i na pořízené tepelné čerpadlo. Takovéto úpravy a modernizace mají na zvýšení hodnoty dané nemovitosti také velice významný vliv. Sepsanou pojistnou smlouvu je tak vhodné zrevidovat a pojistnou částku případně adekvátně nastavit alespoň jednou za dva maximálně tři roky. Pokud se ale daný dům modernizuje či vylepšuje i několikrát do roka, je vhodné si smlouvu projít a případně pojistnou částku aktualizovat zvláště v této době i jednou ročně.