Ne každý má ale dostatek zkušeností, odbornosti a také řemeslného umu, aby stavbu zvládl sám. Naštěstí existují stavební firmy, které vše potřebné vyřeší za nás, a to i veškerou nutnou administrativu, které není zrovna málo a která dokáže zmařit veškeré ideály o vlastním domě. Kromě snění a správného výběru stavební firmy se však musíme rozhodnout, zda si vybereme tradiční zděnou stavbu, která má své výhody, ale také řadu nevýhod, nebo sáhneme po něčem stejně kvalitním, třeba po dřevostavbě.
Mýty a fakta- Proč si postavit dřevostavbu
My se dnes podíváme na 5 pádných důvodů, proč zvolit právě dřevostavbu. Nejprve si vymezíme dva základní typy, a to dřevostavbu difúzně uzavřenou a dřevostavbu difúzně otevřenou. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma typy je to, že difúzně otevřená stavba laicky řečeno „dýchá“, tzn. použité izolační materiály v obvodových stěnách umožňují pro optimální klima v domě průchod potřebné vlhkosti tam i zpět, zatímco difúzně uzavřená nepropouští žádnou vlhkost dovnitř, ani ven díky utěsněné izolaci vůči interiéru domu.
Jak je to se životností domu?
Asi největším mýtem „proč zvolit jednoznačně cihlu a ne dřevostavbu“, který panuje mezi širokou veřejností, je životnost domu. Většina z nás si řekne, že dřevo je přece méně trvanlivé než kámen, tedy cihla nebo tvárnice. Není to tak zcela pravda. Dřevostavba není srub nebo roubenka. Samotné zpracování materiálů a technologický postup dřevostavby dnes lidem umožňují stavět domy, které mají životnost přes 150 let.
Jistě jsme již také všichni v televizi viděli řadu katastrofických záběrů ze seismicky aktivních částí světa nebo oblastí zmítaných hurikány, kde dřevěné domy padají jako domečky z karet. V našich geografických podmínkách nemusíme mít obavy ani ze statických důvodů, kvalitně postavená dřevostavba odolá běžným otřesům a silným větrným smrštím stejně dobře jako zděný dům.
Nezanedbatelnou výhodou jsou tepelně-izolační vlastnosti
Nezanedbatelnou výhodou oproti zděnému domu má dřevostavba jednoznačně v lepších tepelně-izolačních vlastnostech, díky nimž dosahuje nižších nákladů na provoz, a to až o 30 %. S ohledem na tlak EU a plánované nastavení podmínek pro výstavbu energeticky úsporných staveb po roce 2020, jde o velkou výhodu. Nejen pro životní prostředí, samotný schvalovací proces výstavby, ale zejména pro naši peněženku.
Technologie izolace hraje zásadní roli rovněž v dispozici domu. Při zachování stejného energetického standardu můžeme v dřevostavbě získat více metrů čtverečních, protože její stěna nahradí zhruba 50 centimetrovou zděnou stěnu se zateplením. U prostorné vícepodlažní dřevostavby s velkou zastavěnou plochou jde o hezkých pár metrů užitné plochy navíc.
Difúzně otevřená dřevostavba lépe dýchá a udržuje uvnitř domu optimální klima. Zděný dům bývá v drtivé většině případů uzavřen izolací (zateplen), tzn. že se musí také více větrat, neboť vlhkost není samoregulována prostupností stěn. Větráním v létě pouštíme do domu více teplého vzduchu, v zimě pak na druhou stranu teplý vzduch vypouštíme, takže musíme více topit, což pochopitelně zvyšuje náklady na provoz. U starých nebo špatně postavených zděných domů dochází často ke vzniku plísní právě díky kondenzující vlhkosti ve špatně větratelných částech. A plíseň v domě není vítána, nehledě na její zdravotní rizika nejen pro ty nejmladší obyvatele.
Mýty o dřevostavbách jsou opravdu jen mýty
Častým mýtem bývá také obava z toho, že dřevostavba hoří v případě požáru rychleji než cihlový dům. Veškeré profesionálně stavěné dřevostavby musí splňovat přísné bezpečnostní normy a požární certifikaci. Pokud bychom hypoteticky přemýšleli o tom nejhorším, tzn. o požáru, který zdevastuje celý dům, je podstatná doba pro evakuaci domu, než prohoří celá konstrukce. A tam jsou na tom dřevostavby stejně jako cihlový dům. U cihlového domu v případě ničivého požáru dojde většinou ke zřícení střešní konstrukce do spodní stavby, která je pak také znovu neobyvatelná kvůli narušené statice.
