Komunitní energetika se s boomem fotovoltaických elektráren jako nezávislého zdroje energie dočkala nového energetického zákona, který umožní distribuci přetokové elektřiny v rámci komunitního energetického společenství, což uleví nejen menším městům, školám nebo obcím.
Pro zlepšení životního prostředí prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie a podporou větší energetické nezávislosti spotřebitelů a i naší společnosti jako celku nejen v ČR na dodávkách energetických komodit z nepředvídatelných či nestabilních regionů je v členských zemích EU za poslední léta masivně podporována tzv. komunitní energetika. Ta má tak přispět nejen ke snížení emisí skleníkových plynů a k boji proti změně klimatu, ale také může již od začátku příštího roku v ČR decentralizovaná produkce v rámci komunitní energetiky snižovat ztráty způsobené právě přenosem energie, což je velice přínosné právě i pro životní prostředí. V neposlední řadě má také proces sdílení komunitní energie daným odběratelům citelně snížit ceny zejména elektřiny. Komunitní energetika se tak těší stále větší oblibě a tomu také odpovídající podpoře ze strany státu. Sdílení komunitní energie bude v praxi například vypadat tak, že si lidé vlastnící fotovoltaickou elektrárnu třeba na chalupu od příštího roku budou moci přebytečnou elektřinu zaslat k vlastní spotřebě do místa bydliště či naopak. Drobní výrobci, tzv. aktivní zákazníci si také nespotřebovanou elektřinu budou moci sdílet v rámci rodiny, či se svými známými. Nový energetický zákon tedy mnoha lidem, domácnostem či i obcím usnadní přístup k levnějším energiím zmíněnou formou komunitního sdílení elektřiny.
Vláda tak v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie schválila návrh novely Lex OZE II, díky němuž bude od začátku příštího roku možno sdílet energii a konkrétně pak elektřinu, a to skrze distribuční síť prostřednictvím tzv. energetického společenství. Členy takového společenství pak mohou být třeba domácnosti, obce, školy, úřady, různé instituce, menší společnosti či společenství vlastníků jednotek (SVJ). Sdílení elektřiny a samotný prodej elektřiny už tak bude možno nabízet jednotlivým členům energetického společenství, a to za tzv. férové ceny, ve kterých se budou odrážet pouze náklady spojené s distribucí elektřiny, jinými slovy za distribuční ceny elektřiny. V praxi to znamená, že členové energetických společenství za elektřinu výrazně ušetří a z velké časti se stanou nezávislými na dodavatelích energií. Ty si k ceně energií přičítali vlastní marže, či v leckterých případech nemuseli mít adekvátní ceny silové elektřiny. Bude zde tedy nejspíš platit úměra, že čím kratší je distribuční soustava, tím nižší by měla být i následná cena za elektřinu. Přetoková elektřina byla doposud výrobcem energie v rámci energetického společenství častokrát poměrně nevýhodně prodávaná zpět do sítě, aniž by jednotlivé odběrné místo například domácnost mohla cenově výhodnější elektřinu sama využít. Důležitým kritériem pro vznik energetického společenství je také založení elektroenergetického datového centra. To následně umožní zpracovávat podrobnější data o produkci a spotřebě elektřiny u nově vzniklých odběrných a výrobních míst. Datové centrum tak jasně zaznamená, kdo a kolik za elektřinu bude platit.
Ke konci června tak byla vládou po dlouhých vyjednáváních nová verze návrhu energetického zákona Lex OZE II nakonec schválena. Ta má tak po situaci na trzích s energiemi hlavně z minulého roku odběratelům nezbytných energetických komodit pomoci ulevit a od příštího roku umožnit většímu počtu společenství rozšířit až na potenciálních tisíc odběrných míst svou aktivitu vlastní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tuto změnu v energetickém zákoně uvítají především obce a menší města, která tak mohou do svých energetických společenství začleňovat o to více nových odběratelů. Novela zákona také dále umožní menším výrobcům energií, zmiňovaným aktivním zákazníkům, sdílet elektřinu až do deseti různých odběrných míst, aniž by kvůli tomu museli zakládat energetická společenství.
Autor
